sv. Jan XXIII - Papež plný humoru, který změnil církev jako nikdo jiný

Svatý Jan XXIII., rodným jménem Angelo Giuseppe Roncalli, je jednou z nejpozoruhodnějších postav v historii katolické církve. Narodil se 25. listopadu 1881 ve skromných podmínkách italské vesnice Sotto il Monte, kde vyrůstal jako jedno z třinácti dětí v rodině rolníků. Jeho cesta k papežství začala studiem teologie a vstupem do kněžského stavu. Velkou část své kariéry strávil v diplomacii Vatikánu, kde si vysloužil respekt za svou lidskost a vstřícnost. 

Přechodný papež

Když byl Angelo Giuseppe Roncalli 28. října 1958 zvolen papežem a přijal jméno Jan XXIII., mnozí jej považovali za přechodného papeže. Vzhledem k jeho pokročilému věku a konzervativnímu prostředí, které provázelo jeho volbu, se odborníci i vatikánští činitelé domnívali, že jeho pontifikát bude krátkou etapou před většími změnami. Papežové tohoto typu bývali často voleni k překlenutí času mezi dvěma významnými osobnostmi, aby byl zachován jistý status quo. Avšak Jan XXIII. všechny překvapil, když během svého krátkého pontifikátu zavedl zásadní reformy a svolal Druhý vatikánský koncil, čímž významně ovlivnil směřování církve a její roli ve světě. Tento nečekaný obrat jen podtrhl jeho odhodlání k významným změnám, které naopak ztratily status pouze přechodného období a staly se zásadními milníky v historii katolické církve. Přestože se tato transformace setkala s mnoha výzvami, Jan XXIII. si získal sympatie díky svému osobitému humoru, který rád používal k odlehčení těžkých situací.

Jeho osobitý humor

Jednou, když se jej novináři zeptali na počet zaměstnanců pracujících ve Vatikánu, neváhal pobavit přítomné odpovědí: "Asi polovina." Dokázal směle žertovat i o sobě. Po zvolení papežem se při zkoušení nového šatu poznamenal ke krejčímu: "Zmenšit oblečení můžete snadno, ale jak to máte udělat se mnou?"

Dokázal získat srdce i ateistů

Jeho schopnost naslouchat a být laskavým k bližním dostala své uznání i od těch, kteří nesdíleli katolickou víru. Ateističtí intelektuálové uznávali jeho lidský přístup a odvahu otevřeně komunikovat. Například Jean-Paul Sartre zdůraznil, že "Papež Jan XXIII. ukázal, že i ve velké instituci může být lidskost klíčová." Bertrand Russell, navzdory svým odlišným názorům, oceňoval papežův přístup k dobré vůli.

Díky srdečnosti a otevřenosti svatého Jana XXIII. jej obdivovali i významní spisovatelé jako Simone de Beauvoir a Albert Camus, kteří oceňovali jeho snahu o mír a naslouchání druhým. Isaac Asimov, slavný vědec a spisovatel, ho považoval za inspiraci pro jeho otevřenost světu, ačkoliv tvořili různé sféry zájmů.

Slovo závěrem

Jan XXIII. zemřel 3. června 1963, ale jeho dědictví má trvalý dopad na římskokatolickou církev. Jeho "přechodný" pontifikát byl charakterizován otevřeností vůči změnám a modernizaci, což vyvrcholilo svoláním Druhého vatikánského koncilu. Tento koncil přinesl významné reformy, které katolickou církev učinily přístupnější pro věřící po celém světě. Jan XXIII. byl díky svému humoru a lidskosti schopen spojovat lidi a navazovat dialog, což přispělo k jeho popularitě a oblíbenosti. Tento odkaz vedl k jeho svatořečení 27. dubna 2014 papežem Františkem, společně s papežem Janem Pavlem II. Tímto aktem byla uznána jeho významná role v modernizaci církve a jeho příkladné duchovní vedení. Jan XXIII. nadále zůstává symbolem lidskosti a otevřenosti v katolické tradici.

Knihy pro inspiraci

1. "Papež Jan XXIII. – Dobrotivý pastýř" od Wilhelm Hünermann – Tato kniha se zaměřuje na život a osobnost papeže Jana XXIII. a přibližuje jeho přístup plný laskavosti a otevřenosti.

2. "Journal of a Soul" – Duchovní deník Jana XXIII. obsahující jeho osobní úvahy a modlitby, které zachycují jeho duchovní cestu.

3. "Pope John XXIII: A Spiritual Biography" od Christopera M. Bella – Biografie mapující duchovní život Jana XXIII. a jeho vliv na katolickou církev.

4. "Good Pope John" od Gregora Dohertyho – Kniha zaměřená na osobní příběh a přínos Jana XXIII. v rámci církve a mezinárodních vztahů.